Míří Albrightová na Hrad?

Praha. Kdy asi budou mít Češi a Moravané první prezidentku? Poté, co Václav Havel v lednu 2003 ukončí svůj volební mandát. A kdo jí může být? Madeleine Albrightová, nynější první dáma americké diplomacie.

Česká rodačka Albrightová nyni zvažuje, že po uplynutí druhého Clintonova funkčního období - leden 2001 - se bude ucházet o prezidentský úřad v původní vlasti. Napsal to v nejnovějším vydání americký týdeník Time s odvováním na jisté zdroje.

V podstatě všechny významné agentury tuto překvapivou informaci převzaly a dodávají, že zvláště nabývá na významu v souvislosti s nadchá-zející návštěvou Madeleine Albrightové v Praze v rámci oslav 150. výročí prvního českého prezidenta T.G. Masaryka.

Není to poprvé, co se její jméno objevuje v souvislosti s nejvyšším úřadem v České republice. Byl to sám Václav Havel, který 28.září 1998 v rozhlasovém rozhovoru zmínil tuto možnost. Tehdy řekl kromě jiného, že mezi jeho vhodnými nástupci by byli místopředsedkyně Poslanecké Sně-movny Petra Buzková, předseda Senátu Petr Puthart či současná ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.

“Není vyloučené, že se o tom bude mluvit (při její návštěvě),” citoval Time slova Havlova politického poradce Pavla Fishera.

Podle časopisu o madeleine Albrightové jako o možné nástupkyni Havla hovořl s Havlem nedávno i bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský. Agentura Reuters se na tuto zaležitost zeptala Jamese Rubina, mluvčího Albrightové.

“Ačkoli čas os času čeští představitelé tuto otázku nadhodili při jednáních s M.Albrightovou, ta, i když ji to lichotilo, o tom nikdy vářně ne-uvažovala. Vždy byla potěšena, že jí český národ bere v úvahu, pokud jde o tak významný post, ale nikdy tomu nedodávala žadný vážný význam,” uvedl Rubin.

Není však bez zajímavosti, že podobné precedenty již existují. napřiklad nmynější litevský prezident Valdas Adamkus pžed nástupem do své funkce byl vyskokým vládním úředníkem Spojených států. V pobalt-ských státech je vůbec časté, že v vysokých postech pracují lídé, kteří se po létech vrátili z vynucené emigrace.

Někdejší jugoslavský premiér Milan Panič zase byl bohatý kaliforn-ský podnikatel předtím, než se v první polovině devadesátých let vrátil do vlasti.

(Pavel Pošusta, MF Dnes 29 února 2000)