КАТЕГОРИИ:
АстрономияБиологияГеографияДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника
|
Typy pater⇐ ПредыдущаяСтр 65 из 65 - Patra s přepadovou vestavbou – udržují hladinu kapaliny, kapalina stéká z patra na patro bez ohledu na průtok páry - Bezpřepadová sítová patra – pára i kapalina prochází stejnými otvory, na každém patře prochází pára ve formě bublinek vrstvou kapaliny a vytváří se pěna - Kloboučková patra - Sítová patra – tvořena perforovanými rošty - Ventilová patra – ventily se uzavírají v případě nízkého průtoku par
Předpokládáme, že veškerá sytá pára odváděná z hlavy kolony je úplně zkapalněna v tzv. totálním kondenzátoru, kde kapalná fáze odebíraná z kondenzátoru má teplotu bodu varu a má stejné složení jako pára. Část této kapaliny je vracena zpět do hlavy kolony jako zpětný tok (reflex), druhá část této kapaliny je odváděna jako destilát nD o složení xAD - Poměr zpětného toku - Látkové a entalpické bilanční vztahy Kde Qτ je rychlost přívodu tepla do vařáku, rychlost odvodu tepla z totálního kondenzátoru Qe - V rektifikační koloně dochází na každém patře k výměně složek mezi kapalnou a parní fází, kapalina a pára vystupující z každého patra se přibližují fázové rovnováze. Na patro přichází kapalina o nižší teplotě nepřiváděná pára a pči vyrovnávání teplot je stoupající pára obohacována, zatímco stékající kapalina je ochuzována o těkavější složku A - Obohacovací část – nad nástřikovým patrem – rozhoduje o kvalitě destilátu - Ochuzovací část – pod nástřikovým patrem – rozhoduje o výtěžku těkavější složky v destilátu - Bilance těkavější složky A pro kondenzátor a stupeň 1 až k obohacovací části kolony - Bilance těkavější složky A ve vařáku a v ochuzovací části kolony na patrech m+1 až N - Rovnice pracovní přímky obohacovací části - Rovnice pracovní přímky ochuzovací části Pracovní přímka obohacovací části kolony prochází bodem D=[xAD,xAD] v rozdělovacím diagramu, má směrnici R/(R+1) a na svislé ose rozdělovacího diagram vytíná úsek xAD/(R+1) Pracovní přímka ochuzovací části kolony prochází bodem W=[xAW,xAW] Pracovní přímky v rozdělovacím diagram jsou množinou všech možných složení dvojic míjejících se proudů v obohacovací, případně v ochuzovací sekci kolony. Pracovní přímky se protínají v bodě [xA,yA] Průsečík pracovních přímek leží na svislici xA=zAF a tuto svislici nazýváme nástřikovou q-přímkou - Účinnost rektifikační kolony Ec=N/Nskut
|