Typy pater

- Patra s přepadovou vestavbou – udržují hladinu kapaliny, kapalina stéká z patra na patro bez ohledu na průtok páry

- Bezpřepadová sítová patra – pára i kapalina prochází stejnými otvory, na každém patře prochází pára ve formě bublinek vrstvou kapaliny a vytváří se pěna

- Kloboučková patra

- Sítová patra – tvořena perforovanými rošty

- Ventilová patra – ventily se uzavírají v případě nízkého průtoku par

Předpokládáme, že veškerá sytá pára odváděná z hlavy kolony je úplně zkapalněna v tzv. totálním kondenzátoru, kde kapalná fáze odebíraná z kondenzátoru má teplotu bodu varu a má stejné složení jako pára. Část této kapaliny je vracena zpět do hlavy kolony jako zpětný tok (reflex), druhá část této kapaliny je odváděna jako destilát n_D o složení x_AD

- Poměr zpětného toku

- Látkové a entalpické bilanční vztahy

Kde Q_τ je rychlost přívodu tepla do vařáku, rychlost odvodu tepla z totálního kondenzátoru Q_e

- V rektifikační koloně dochází na každém patře k výměně složek mezi kapalnou a parní fází, kapalina a pára vystupující z každého patra se přibližují fázové rovnováze. Na patro přichází kapalina o nižší teplotě nepřiváděná pára a pči vyrovnávání teplot je stoupající pára obohacována, zatímco stékající kapalina je ochuzována o těkavější složku A

- Obohacovací část – nad nástřikovým patrem – rozhoduje o kvalitě destilátu

- Ochuzovací část – pod nástřikovým patrem – rozhoduje o výtěžku těkavější složky v destilátu

- Bilance těkavější složky A pro kondenzátor a stupeň 1 až k obohacovací části kolony

- Bilance těkavější složky A ve vařáku a v ochuzovací části kolony na patrech m+1 až N

- Rovnice pracovní přímky obohacovací části

- Rovnice pracovní přímky ochuzovací části

Pracovní přímka obohacovací části kolony prochází bodem D=[x_AD,x_AD] v rozdělovacím diagramu, má směrnici R/(R+1) a na svislé ose rozdělovacího diagram vytíná úsek x_AD/(R+1)

Pracovní přímka ochuzovací části kolony prochází bodem W=[x_AW,x_AW]

Pracovní přímky v rozdělovacím diagram jsou množinou všech možných složení dvojic míjejících se proudů v obohacovací, případně v ochuzovací sekci kolony. Pracovní přímky se protínají v bodě [x­­­_A,y_A]

Průsečík pracovních přímek leží na svislici x_A=z_AF a tuto svislici nazýváme nástřikovou q-přímkou

- Účinnost rektifikační kolony E_c=N/N_skut